Cres – ostrov a město
Ostrov Cres leží ve vnějšího pásu Kvarnerských ostrovů, v jeho severozápadní části. Celková rozloha ostrova je 405,78 km2 a spolu s ostrovem Krkem je největším jadranským ostrovem (viz aktualita: Který jadranský ostrov je největší?). Má výrazně protáhlý tvar, od mysu Jablanac (Glavina) na severu až po mys Suha na jihu měří 66 km, široký je 2 – 13 km. Svoji délkou se na Jadranu řadí na druhé místo za ostrovem Hvar. Pobřeží není moc členité, až na lokalitu Punta Križa. Pár ostrůvků leží pouze u jihozápadního pobřeží (Zeća, Zaglav, Galiola, Visoki).
Sever ostrova Cres je hornatý, leží zde také nejvyšší vrchol ostrova, Gorice (648 m). Severovýchod je vystaven působení silného větru z pevniny – bóře, pobřeží je tu pusté, nehostinné a téměř neobydlené. Chráněný severozápad je vlhčí, pokrytý bukovými, dubovými a habrovými lesy. V jižní části, kde se lesy až na malé výjimky nezachovaly, jsou rozsáhlé pastviny. V poslední desetiletích se zde s úspěchem provádí zalesňování na některých menších lokalitách, např. východně od Vranského jezera byly s úspěchem vysázeny borové lesy. Úrodná je pouze střední část ostrova kolem městečka Cres.
Na Cresu jsou dvě ornitologické rezervace ze tří v celé oblasti Kvarneru (ta třetí je na ostrově Prvić), které byly zřízeny k ochraně a zachování hnízdišť vzácného ptáka, supa bělohlavého (Gyps fulvus). Jedna rezervace je“Podokladi” na lokalitě Orlec – Koromačno (Orlec leží 11 km jižně od městečka Cresu), druhá je rezervace “Kruna” na lokalitě Beli – Merag. V Beli je též jedinečné ekocentrum, kde žijí autochtonní druhy fauny, je tu i útulek pro zraněné ptáky. Pro návštěvníky jsou velmi zajímavé a podnětné místní upravené ekostezky (ekostaze).Cres nemá žádné povrchové vodní toky. Celý ostrov spolu ze sousedním Lošinjem je zásobován pitnou vodou z rozlehlého Vranského jezera (Vransko jezero). Toto přísně chráněné sladkovodní jezero o rozloze 5,8 km2 je pozoruhodným přírodním fenoménem: jeho hladina je 13 m nad mořem (kryptodeprese) a dno v hloubce 68 m pod hladinou moře. Předpokládá se, že je převážně zásobeno vodou z podzemních sladkovodních pramenů z pevniny s tím, že je doplňováno i srážkami a z místních podzemních zdrojů. Voda je velmi čistá, vynikající kvality. Zásoby vody v jezeře jsou obrovské, asi 200 mil. m3 vody. Žijí zde i sladkovodní ryby.
Moře kolem lošinjsko-creského souostroví bylo dne 6. srpna 2006 vyhlášeno prvním chráněným úsekem moře se zaměřením na intenzivní ochranu zdejší kolonie delfínů skákavých (Tursiops truncatus), chorvatskydobri dupini (viz aktualita: První rezervace delfínů ve Středozemním moři a tematický článek: Delfíni v Jadranu a projekty na jejich ochranu).
Obyvatelstvo se věnuje zemědělství (vinná réva, olivovníky), chovu ovcí (podrobněji tematický článek:Jehněčí maso – velká pochoutka a také letitý spor dvou ostrovů), stavbě lodí, rybolovu a zpracování ryb. Administrativním střediskem je největší město na ostrově, Cres. Nejvíce obcí leží v západní části ostrova. Vnitrozemí je velmi řídce osídleno. Hlavní obce na ostrově jsou: Porozina, Osor a Punta Križa. Městečko Cres a Martinšćica jsou vlastně jediná skutečná letoviska s možností ubytování v hotelu, ostatní místa na ostrově jsou příjemné malé osady pro jednoduchý odpočinek s dobrými možnostmi ubytování v soukromí. Cres má největší koncentraci kempů na celém chorvatském pobřeží (některé z nich jsou neregistrované, maličké), kapacita v kempech je značně vyšší než ve všech hotelových zařízeních na ostrově.Cres původně tvořil s ostrovem Lošinj jeden velký ostrov s názvem Apsyrtides. Byl to největší ostrov na Jadranu. Již ve starověku vybudovali řečtí nebo římští osadníci v nejužším místě ostrova, u města Osoru, úzký průplav, aby zkrátili plavbu svým lodím. Tak se oddělil Cres od Lošinje. V současné době oba ostrovy spojuje po většinu dne otočný most.
Aby mohly Osorským průplavem (Osorski tjesnac) proplouvat lodě, otáčí se most na krátkou dobu vždy ráno a večer (viz Jachting – mosty).Nejstarší nálezy v jeskyních na ostrově se datují z neolitu. Původními obyvateli ostrova byli ilyrští Liburnové, pozůstatky opevněných ilyrských – liburnských sídel (tzv. gradin), se dochovaly na návrších na několika místech ostrova. Později se zde usazovali Řekové a pak Římané, založili zde osady Crepsa(Cres) a Apsoros (Osor). Slované osídlovali Cres od raného středověku. Hlavní rozkvět zažil ostrov v 15. stol. za Benátčanů (Benátčané zde byli pány až do r.1797), pak následovala etapa rakousko-uherské nadvlády. Po l. světové válce byl ostrov připojen k Itálii, po r. 1945 k Jugoslávii.
Cres má dobré trajektové spojení, a to buď s pevninou linkou z Brestove (30 km jižně od Opatije) do Poroziny, nebo s ostrovem Krk linkou z Valbisky (na jihozápadě Krku) do Meragu (Krk je spojen s pevninou Krckým mostem).Hlavní ostrovní komunikace vede ostrovem od severu směrem na jih, od Poroziny přes Cres až do Osoru (zde pak navazuje místní komunikace na jih, do oblasti Punta Križa). Z Osoru lze pokračovat přes most na ostrov Lošinj.
Navštívit můžete také ostrov Vis nebo Plitvická jezera. Pro pohodlnější cestování si můžete nemovitosti v Chorvatsku pronajmout.